Zdravá strava je základem zdravé a zářivé pleti. Pleť je totiž obvykle prvním místem, kde lze viditelně rozpoznat nedostatky ve výživě. Například nedostatek vitaminů skupiny B může vést k suché, šupinaté pokožce, kožním vyrážkám nebo prasklinkám v koutcích úst. Nedostatek omega 3 může vést k suché a zanícené pokožce (DiBaise et al., 2019; Katta et al., 2018). Další nedostatky mohou vést ke změnám pigmentace kůže, zarudnutí, hrubé kůži a dalším (DiBaise et al., 2019).

Stárnutí pleti a její poškození v podobě jemných linek, vrásek, drsnosti a ztráty elasticity může být důsledkem nadměrného oxidačního stresu (Rinnerthaler et al., 2015; Ito et al., 2018). Antioxidanty ve stravě (vitaminy C, E atd.) a fytonutrienty (např. karotenoidy a polyfenoly obsažené v potravinách rostlinného původu) mohou přispět ke snížení oxidačního stresu v celém těle, včetně pokožky (Ito et al., 2018). Bylo například prokázáno, že astaxantin (přirozeně se vyskytující karotenoid, který se nachází ve sladkovodních mikrořasách) poskytuje ochranný účinek proti oxidačnímu stresu vyvolanému UVA zářením ze slunce, a tím snižuje fotostárnutí (poškození kůže způsobené slunečním zářením) (Ito et al., 2018). Fotostárnutí je největším environmentálním faktorem, který přispívá ke stárnutí kůže (Rinnerthaler et al., 2015).

S přibývajícím věkem naše tělo přirozeně produkuje méně kolagenu a elastinu, hlavních strukturálních proteinů, které se nacházejí v kůži (Varani et al., 2006). Pro udržení těchto strukturálních bílkovin s přibývajícím věkem je důležitý dostatečný příjem bílkovin a vitaminu C (potřebného pro syntézu kolagenu) a mědi (kofaktor pro elastin) (DiBaise et al., 2019; EFSA, 2009).

Střevní mikrobiom je neoddělitelně spjat se zdravím kůže (Salem et al., 2018). Střevní mikrobiom kromě trávení přijímané potravy produkuje vitaminy, mastné kyseliny s krátkým řetězcem, hormony a neurotransmitery, které mohou mít vliv na pokožku. Nové vědecké poznatky o ose střevo-kůže zdůrazňují, jak mohou změny složení střevního mikrobiomu pozitivně ovlivnit kožní onemocnění, jako je psoriáza a atopická dermatitida (Salem et al., 2018). Probiotika a prebiotika nabízejí potenciální přínos pro kůži.

Voda je nezbytná pro život a je také nezbytná pro normální fungování pokožky. Má několik důležitých funkcí, například přenáší živiny, reguluje teplotu, hydratuje pokožku a snižuje její suchost (Liška et al., 2019).

Jezte "duhu" pro zdravou pleť! Různobarevná zelenina a ovoce vám poskytnou širokou škálu fytonutrientů, antioxidantů, vitamínů, minerálů a vlákniny.

Vybírejte si zdravé tuky z tučných ryb, extra panenského olivového oleje, ořechů a semínek.

Dobré bakterie obsažené v probiotikách a fermentovaných potravinách, jako je jogurt, kefír a kombucha, a prebiotická vláknina, jako je inulin a fruktooligosacharid (FOS), pomáhají udržovat váš střevní mikrobiom zdravý.

Udržujte hydrataci po celý den. Snažte se denně vypít 1-1,5 litru vody. Pokud žijete v teplejším podnebí nebo hodně cvičíte - potřebujete ještě více!

Mgr. Caroline Cumminsová je registrovaná nutriční specialistka a členka Rady pro výživu společnosti Oriflame.

DiBaise, M. and Tarleton, S.M. (2019) ‘Hair, Nails, and Skin: Differentiating Cutaneous Manifestations of Micronutrient Deficiency’, Nutrition in Clinical Practice, 34(4), pp. 490–503. doi:10.1002/ncp.10321.

EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies (NDA); Scientific Opinion on the substantiation of health claims related to copper and protection of DNA, proteins and lipids from oxidative damage (ID 263, 1726), function of the immune system (ID 264), maintenance of connective tissues (ID 265, 271, 1722), energy yielding metabolism (ID 266), function of the nervous system (ID 267), maintenance of skin and hair pigment (ID 268, 1724), iron transport (ID 269, 270, 1727), cholesterol metabolism (ID 369), and glucose metabolism (ID 369) pursuant to Article 13(1) of Regulation (EC) No 1924/2006 on request from the European Commission. EFSA Journal 2009; 7(9):1211. [21 pp.]. doi:10.2903/j.efsa.2009.1211. Available online: www.efsa.europa.eu

Ito, N., Seki, S. and Ueda, F. (2018) ‘The Protective Role of Astaxanthin for UV-Induced Skin Deterioration in Healthy People-A Randomized, Double-Blind, Placebo-Controlled Trial’, Nutrients, 10(7), p. E817. doi:10.3390/nu10070817.

Liska, D., Mah, E., Brisbois, T., Barrios, P. L., Baker, L. B., & Spriet, L. L. (2019). Narrative Review of Hydration and Selected Health Outcomes in the General Population. Nutrients, 11(1), 70. doi.org/10.3390/nu11010070

Katta, R. and Kramer, M.J. (2018) ‘Skin and Diet: An Update on the Role of Dietary Change as a Treatment Strategy for Skin Disease’, Skin Therapy Letter, 23(1), pp. 1–5.

Rinnerthaler, M. et al. (2015) ‘Oxidative Stress in Aging Human Skin’, Biomolecules, 5(2), pp. 545–589. doi:10.3390/biom5020545.

Salem, I. et al. (2018) ‘The Gut Microbiome as a Major Regulator of the Gut-Skin Axis’, Frontiers in Microbiology, 9, p. 1459. doi:10.3389/fmicb.2018.01459.

Liska, D., Mah, E., Brisbois, T., Barrios, P. L., Baker, L. B., & Spriet, L. L. (2019). Narrative Review of Hydration and Selected Health Outcomes in the General Population. Nutrients, 11(1), 70. doi.org/10.3390/nu11010070

Varani, J., Dame, M. K., Rittie, L., Fligiel, S. E., Kang, S., Fisher, G. J., & Voorhees, J. J. (2006). Decreased collagen production in chronologically aged skin: roles of age-dependent alteration in fibroblast function and defective mechanical stimulation. The American journal of pathology, 168(6), 1861–1868. doi.org/10.2353/ajpath.2006.051302

Salem, I. et al. (2018) ‘The Gut Microbiome as a Major Regulator of the Gut-Skin Axis’, Frontiers in Microbiology, 9, p. 1459. doi:10.3389/fmicb.2018.01459.