Proč má jídlo schopnost ovlivnit naši náladu, a jak se to, co jíme, vztahuje k našim emocím?
Jídlo je velmi mocný nástroj a má velký dopad na to, jak se cítíme. Pokud náš systém nedostává potřebnou výživu, rozhodně ucítíme negativní důsledky na našich emocích. Potraviny s vysokým GI nám dodají příval energie, který za sebou zanechá nízkou hladinu krevního cukru a pocit letargie a vyhoření. Negativní propady nálady jsou spojeny s nízkou hladinou vitaminů typu B.
Jedním z neurotransmiterů často spojovaných s pocitem štěstí a spokojenosti je serotonin. Serotonin nás uspokojuje poté, co jsme se najedli – a zároveň přispívá k pocitu zamilování. Hladinu serotoninu můžeme doplnit konzumací banánů, kiwi a ananasu.
Zdravé tuky jsou ty, které potřebujeme k tomu, aby naše tělo správně fungovalo. Každá buňka v těle potřebuje ke své funkci tuky. Když hovoříme o zdravých tucích, často máme na mysli polynenasycené mastné kyseliny (nebo mastné kyseliny Omega 3 či 6), které jsou obsaženy ve vlašských ořechách, chia semínkách nebo tučných rybách.
Nezdravé nebo nenasycené tuky získáváme ze zpracovaných potravin; nevyskytují se v přirodních potravinách. Tyto tuky mají tendenci shromažďovat se v kardiovaskulárním systému, kde mohou ucpávat krevní cévy a způsobovat mrtvici a srdeční choroby. Mohou také škodit buněčným membránám a v důsledku toho i nervovému systému. Až tedy příště sáhnete po koblize, vzpomeňte si, že nasycené tuky neskončí jen ve vašem pase, ale i ve vašem mozku!
"Až příště sáhnete po koblize, vzpomeňte si, že nasycené tuky neskončí jen ve vašem pase, ale i ve vašem mozku!”
Emocionální přejídání se často spojuje s mastnými a sladkými potravinami – proč toužíme po nezdravých jídlech, místo toho, abychom prahli po špenátu?
Samotné jídlo jako aktivita nám působí potěšení. Naše mozky jsou vyvinuté tak, aby při konzumaci určitých potravin zaplavily nervový systém dopaminem, který způsobuje pocit štěstí.
Důvod, proč si vybíráme mastná a sladká jídla, spočívá v evoluci. Původním účelem tohoto mechanismu bylo zajistit přežití lidské rasy v době, kdy bylo jídlo těžko dostupné. Spojením tučných a sladkých potravin s pocitem potěšení příroda zajistila, že v období strádání přirozeně sáhneme po potravinách s vysokou kalorickou hodnotou.
Problém je v tom, že v dnešní době jsou tyto soli, tuky a cukry v potravinách, které nám vůbec neprospívají.
Anglický termín “hangry” (hněv z hladu) spojuje výrazy “angry” a “hungry” – existuje tento stav? Proč k němu dochází?
Hlad je velmi základní emoce; naše tělo jím signalizuje, že potřebuje jíst. Vědecky vzato však neexistuje žádný stav jako “hangry”.
Jsme stvoření řízená zvykem a máme sklony vytvářet si fixní návyky na to, jak a kdy rádi jíme. Jsme zvyklí cítit se v určitých částech dne uspokojení a když nesledujeme své obvyklé vzorce chování, cítíme se nesví – nebo “hangry”.
Proč jsme po zpracovaných potravinách unavení a malátní?
Zpracovaná jídla mívají vyšší počet kalorií v podobě nasycených tuků a cukrů. Rafinované cukry navíc často mají velmi vysoký glykemický index (GI). Jídla s vysokým GI mohou simulovat příval energie, který po krátkém pocitu eforie přechází v propad nízkého krevního cukru. Tak vzniká pocit malátnosti.
Co je zdravá – a šťastná – alternativa zpracovaných dobrot?
Odpověď zní banány – jde skutečně o jídlo způsobující štěstí. Mají vyvážený obsah komplexních karbohydrátů a proteinů a obsahují různorodé vitaminy a minerály.
Jak vypadá “šťastná” strava?
Šťastná strava má vyvážený obsah proteinů, komplexních karbohydrátů, zdravých tuků a mikroživin. Klíčem ke šťastnému strávníkovi je co největší množství nezpracované nebo lehce vařené čerstvé a organické zeleniny a ovoce.
